První čarověníky z ledna 2013

Výprava do Železných hor

 

Letošní sběr čarověníků pro mě začal trochu netradičně již v lednu. Uskutečnili jsme výpravu do Chrudimi za kamarádem Michalem Plíškem, který chtěl sundat několik svých nálezů. Byl pěkně mrazivý den, kdy teplota nevystoupila nad mínus šest stupňů. Nezáviděl jsem našemu lezci Standovi to šplhání v takových podmínkách, ale zvládl to opravdu výborně. Vylezl celkem na pět stromů a tak přibyl i stejný počet čarověníků, které se s námi vracely zpět. Michal nám k tomu přidal své tři již sebrané kousky, tak bylo roubů víc než dost.

První čarověník, který jsme sbírali, byl modřín hned u silnice. Vypadal na dálku velice pěkně, ale po sundání jsme viděli přeci jen delší nárůsty, než jsme čekali. Z větší části byl mrtvý, přesto by z přeživších roubů mohl být hezký čarověník. Měl spoustu šišek, které byly plné semen, tak je o výsev postaráno. Větvičky měly nárůsty kolem 5cm a zajímavé bylo, že některé prorůstaly přímo středem šišek. Dostal jméno po našem lezci LARIX DECIDUA „STANDA“.

Druhý kousek byl pro mě zajímavý tím, že se jednalo o jedli. V našem kraji moc jedlí neroste a tak se mi ještě žádný čarověník na tomto druhu nepodařilo nalézt. Když jsme čarověník dostali na zem, tak přestože není příliš zakrslý, měl jsem z něj velkou radost. Pěkné zdravé jehličí , ploše vystoupavý růst v patrech. Po přeroubování se ukáže, zda si vitalitu a tvar udrží. Jméno dostal po koníkovi, na kterém jel Michal kolem, když ho objevil. Tak vznikla ABIES ALBA „SAMUEL“.

Ke třetímu čarověníku jsme museli ujet řádný kus cesty. Jednalo se o douglasku a podle Michala o nejhezčí kousek z celého dne. Jeli jsme tedy plni očekávání a čarověník byl nakonec opravdu krásný. Bohužel jsme hned druhý den po sundání zjistili, že je již dávno objevený a zkoušel se roubovat i vícekrát. Je to prý pěkný prevít, který nechce růst. Tak uvidíme, zda si dá říct tentokrát, ale moc tomu nedávám. Jedná se o již pojmenovanou douglasku PS.MENZIESII „HOLATA“.

Čas byl dobrý, tak jsme se rozjeli zpět k Chrudimi, kde na nás čekali další nálezy. Zajeli jsme do Licibořic, kde byl hned u hřbitova jeden čarověník na modřínu. Je zajímavý bizarním tvarem. Delší, lehce pokřivené nárůsty se spoustou pupenů. Robustní větvičky a opět plný šišek se semeny. Pojmenován je po místě nálezu LARIX DECIDUA „LICIBOŘICE“.

K poslednímu nálezu jsme vyrazili již v končícím denním světle. Bylo to opravdu za minutu dvanáct. V kousku lesíka bylo asi pět čarověníků na Pinus Sylvestris. Jeden z nich byl velice hezký, tak ač nejsou tyto čarověníky příliš oblíbené, rozhodl se Michal pro jeho sundání. Zda si udrží svou kompaktní formu uvidíme po pár letech. Název čarověníku je po nálezci, tedy PINUS SYLVESTRIS „PLÍŠEK“.

Již za tmy jsme dorazili k Michalovi domů, kde proběhlo popsání a rozdělení čarověníků. K tomu všemu nám příjemná paní domu udělala výbornou kávu, která po mrazivém dni chutnala dvojnásob.

Nabalili jsme vše do auta, dostali  ještě již dříve sebrané čarověníky smrku

PICEA ABIES „DENÍK“,

PICEA ABIES „DROBÍLEK“ ,

PICEA ABIES „PETR PLÍŠEK“

 

a kolem šesté hodiny jsme vyrazili směr Varnsdorf.

Škoda jen, že posledně jmenovaný čarověník byl tak malinký, že nebyla možnost poslat rouby ještě někomu dalšímu, ale ostatní nálezy se už rozjely za mými kamarády a tak jim ještě jednou touto cestou přeji úspěšné roubování a radost z nových přírůstků.

Další etapou pro sběr nových nálezů  bude v mém případě asi až březen. Těším se na ten čas nejenom pro samotný sběr čarověníků, ale hlavně proto, že už nám bude dýchat jaro na zahrady a tak bude všude veselejší nálada...